|
|
Zápalná oběť ve Starém zákoně
Niklová, Pavla ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Marie (oponent)
Práce se věnuje výkladu pojmu zápalná oběť ve Starém zákoně. Zabývá se místem kultu (svatyně, chrám), kněžstvím v Izraeli, lidskými oběťmi a rekonstrukcí rituálu zápalné oběti s výkladem jednotlivých úkonů, na základě překladu a výkladu první kapitoly Třetí knihy Mojžíšovy. Cílem práce je zjistit, jakou funkci a smysl měl tento rituál pro izraelskou komunitu, ale také jakou zvěst mají texty pojednávající o zápalné oběti pro současného čtenáře.
|
|
|
Historie farnosti v Mostě v letech 1945-1990
Hausner, Martin ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo popsat historii mostecké farnosti v letech 1945-1990. Je to bezmála polovina století, ve kterém nebyla nouze o dramatické události, ať už na rovině státní, politické, obecní, farní nebo osobní. Na počátku sledovaného období spatřujeme pád nacistické ideologie, na jeho konci sledujeme pád ideologie ateistické. V období, které je vymezeno těmito mezníky, postihlo farnost mnoho změn a těžkých ran. Nejprve to byl poválečný teror páchaný na německém obyvatelstvu a odsun. Zanedlouho dochází ke komunistickému puči, po kterém nastává nejprve skrytý a zanedlouho otevřený boj proti církvím, kdy se církev dostává pod dozor a do moci státních úředníků. V této době je téměř symbolicky v duchu doby mostecká farnost i s kostely smetena z povrchu země a nachází azyl v nevelkém farním sále. Teprve po téměř dvaceti letech života v neustálém provizoriu má farnost opět svůj chrám. To už je ale totalita na konci sil a přichází demokracie, ve které se mostecká farnost po mnoha desetiletích nesvobody znovu učí svobodně dýchat a žít. Klíčová slova Historie, církev, farnost, kostely, kněží
|
|
| |
|
|
Imigrace zahraničních duchovních do Česka
Uttendorfská, Anna ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Havlíček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá migrací zahraničních duchovních do Česka. Teoretická část práce se věnuje diskuzi s literaturou. V praktické části práce pak následuje metodika, zdroj dat a posléze výsledky analýzy jednotlivých náboženských organizací. Cílem práce je zjistit zda do Česka duchovní migrují a jestliže ano tak jakou má tato migrace strukturu. Výsledky práce ukázaly, že taková migrace existuje a imigranti tvoří nezanedbatelný podíl duchovních v Česku a to zvláště v Římskokatolické církvi. Tito zahraniční duchovní se vyskytují ve větší míře v Praze a jejím okolí. Většina zahraničních duchovních pochází z jiných evropských zemí, zejména Polska a Slovenska. Klíčová slova migrace duchovních, zahraniční duchovní, imigrace, kněží, kazatelé
|
|
|
Syndrom vyhoření a jeho dopad na pracovníky pomáhajících profesí v církvi
Kamarýtová, Anna ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám tématem syndromu vyhoření a jeho dopadem na pracovníky pomáhajících profesí v církvi, s cílem zjistit nakolik jsou tito pracovníci ohroženi, a jak se o tyto pracovníky starají jejich zaměstnavatelé a zda jsou obeznámeni s riziky syndromu vyhoření. V prvních kapitolách se věnuji teoretickému vymezení syndromu vyhoření v celkovém zaměření na tuto problematiku, ale také se blíže věnuji specifikům, která souvisí s duchovním životem křesťanů v pomáhající profesi v církvi. Snažím se zachytit a blíže popsat motivaci k pomáhání, faktory vedoucí k syndromu vyhoření, diagnostiku, možnost prevence a léčby. Závěrečné kapitoly a celá praktická část je věnována historii a charakteristice zkoumaných skupin, jenž tvoří kněží ze tří největších církví u nás: Římskokatolická, Českobratrská evangelická a Československá husitská. Součástí této části je kvantitativní průzkum uskutečněný metodou dotazníkového šetření. Pro dokreslení jsou v rámci práce zpracované tři kazuistiky, které dokumentují skutečné příběhy o syndromu vyhoření v různých fázích.
|
|
|
Heřman Josef Tyl
Feranc, Daniel ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Práce nazvaná Heřman Josef Tyl nabízí chybějící celkové zpracování života této významné církevní osobnosti, opata jednoho z nejstarších premonstrátských klášterů založeného českých šlechticem blahoslaveným Hroznatou v Teplé, která prožila utrpení dvou totalit 20 století. nacismu v koncentračních táborech a komunismu ve věznicích a uranových pracovních táborech, jakož i různé perzekuční zásahy do jeho života v podobě odebrání státního souhlasu. Práce se přitom věnuje také obdobím jeho života, která doposud postrádala zpracování. To se týká zejména Tylova dětství, dospívání, studií a života po roce 1958, kdy pracoval jako skladník na Cakovském družstvu a vrátil se ke kněžské službě, kterou mu znovu znemožnil zásah komunistické totalitní moci odebráním státního souhlasu, aby se v závěru svého života opět ke kněžské službě vrátil a dokonce byl zvolen opatem tepelského kláštera. Práce nabízí také historicko-kritické zhodnocení údajů známých z Tylovy autobiografie, dotýkajících se zejména období od jeho zatčení gestapem v roce 1942, až do jeho propuštění z komunistických vězení a jejich doplnění na základě získaných pramenů. Zpracování disertační práce se opíralo o shromážděné archivní prameny vztahující se k osobě Heřmana Josefa Tyla: jeho pozůstalost, úřední listiny a dokumenty, materiály vzniklé z...
|
|
|
Zápalná oběť ve Starém zákoně
Niklová, Pavla ; Beneš, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Marie (oponent)
Práce se věnuje výkladu pojmu zápalná oběť ve Starém zákoně. Zabývá se místem kultu (svatyně, chrám), kněžstvím v Izraeli, lidskými oběťmi a rekonstrukcí rituálu zápalné oběti s výkladem jednotlivých úkonů, na základě překladu a výkladu první kapitoly Třetí knihy Mojžíšovy. Cílem práce je zjistit, jakou funkci a smysl měl tento rituál pro izraelskou komunitu, ale také jakou zvěst mají texty pojednávající o zápalné oběti pro současného čtenáře.
|
|
|
Historie farnosti v Mostě v letech 1945-1990
Hausner, Martin ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
Cílem této práce bylo popsat historii mostecké farnosti v letech 1945-1990. Je to bezmála polovina století, ve kterém nebyla nouze o dramatické události, ať už na rovině státní, politické, obecní, farní nebo osobní. Na počátku sledovaného období spatřujeme pád nacistické ideologie, na jeho konci sledujeme pád ideologie ateistické. V období, které je vymezeno těmito mezníky, postihlo farnost mnoho změn a těžkých ran. Nejprve to byl poválečný teror páchaný na německém obyvatelstvu a odsun. Zanedlouho dochází ke komunistickému puči, po kterém nastává nejprve skrytý a zanedlouho otevřený boj proti církvím, kdy se církev dostává pod dozor a do moci státních úředníků. V této době je téměř symbolicky v duchu doby mostecká farnost i s kostely smetena z povrchu země a nachází azyl v nevelkém farním sále. Teprve po téměř dvaceti letech života v neustálém provizoriu má farnost opět svůj chrám. To už je ale totalita na konci sil a přichází demokracie, ve které se mostecká farnost po mnoha desetiletích nesvobody znovu učí svobodně dýchat a žít. Klíčová slova Historie, církev, farnost, kostely, kněží
|
|
|
Bílá vrána v černém šatě. Životní pouť Františka Jana Kroihera (1871-1948)
CUKR, Jiří
Předkládaná rigorózní práce se zabývá osobností Františka Jana Kroihera (1871-1948). Ve své době představoval velmi angažovanou postavu ve veřejném prostoru, jejíž činnost byla nesmírně rozsáhlá a sahala od drobné práce na venkově po styky s příslušníky nejvyšších církevních a politických kruhů. Jednotlivé kapitoly sledují postupně Kroiherovo dětství a studia, dráhu jihočeského kněze, zapojení do reformních snah českého duchovenstva, práci v družstevní a hospodářské sféře, kariéru politika v agrární straně a jeho rozsáhlou činnost publicistickou a mecenášskou. Závěrečné části patří zhodnocení Kroiherovy osobnosti, nechybí seznam použitých pramenů a literatury, seznam zkratek, jmenný rejstřík a přílohy. Rigorózní práce vznikla na základě prospekce množství archivního materiálu, dobových tiskovin a odborné literatury.
|
|
|
Poutní místo Křemešník. Proměny místa paměti v první třetině 20. století
CHALUPOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce je objasnit, jak se měnil obraz poutního místa Křemešník ve společenské paměti v první třetině 20. století. Nejprve je nastíněn vývoj církevních dějin v Čechách a na Pelhřimovsku a starší dějiny Křemešníku. Následně je sledované časové období rekonstruováno na základě analýzy pamětních knih, vedených křemešnickými expozity. Důraz je kladen na významné události a každodenní život, ale rovněž na osobnosti jednotlivých kněží a jejich vztah k poutnímu místu. Paměť místa utvářely především poutě, proto je další část práce věnována jim. Stranou pozornosti však nezůstanou ani pověsti a zázraky spojené s křemešnickou studánkou. Oblibu poutního místa pak dokládá část věnovaná sňatkům a křtům na Křemešníku a také pasáž pojednávající o dobových příručkách. Celou práci shrnuje závěr, který rovněž navrhuje další možnosti bádání.
|
host ::
RSS.